Desetileté výročí hospodářské a měnové unie

oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda
oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda

Vydáno

Obrázek: Desetileté výročí euraPrvního ledna příštího roku uplyne deset let od okamžiku, kdy jedenáct evropských zemí ustavilo hospodářskou a měnovou unii se společnou měnovou politikou a s jednotnou měnou euro, obíhající prozatím jen v účetní podobě. Touto událostí vyvrcholil smělý integrační projekt, a to navzdory mnoha pochybnostem, zda vůbec bude realizován či zda prokáže dlouhodobou udržitelnost. Při příležitosti tohoto významného výročí vydalo generální ředitelství ECFIN rozsáhlou bilancující publikaci s názvem „Úspěchy a výzvy desetileté existence hospodářské a měnové unie“.

Studie uvádí, že každý druhý občan eurozóny chápe euro jako symbol Evropské unie. Vedle zrušení hraničních kontrol je tak euro vnímáno jako jeden z nejviditelnějších projevů evropské integrace. Euro zahájilo svoji existenci jako zákonné platidlo pro více jak 290 milionů Evropanů, přičemž tento počet dále stoupá s rozšiřováním eurozóny. Od 1. ledna 2007 to bylo Slovinsko, od 1. ledna 2008 dva středomořské státy Kypr a Malta. Od 1. ledna 2009 se šestnáctým členem eurozóny stane Slovensko.

Publikace Evropské komise shrnuje přínosy ze zavedení eura a také se pokouší o jejich kvantifikaci v zájmu časového i mezinárodního srovnání. Za přímé výhody eura, které pociťují všichni občané eurozóny, se považují:

  • Nízká a stabilní inflace. Průměrná míra inflace se za posledních deset let v evropských zemích pohybovala kolem 2 %.
  • Vytváření nových pracovních míst. Od roku 1999 vzniklo v Evropské unii téměř 16 milionů nových pracovních míst, což se projevilo poklesem nezaměstnanosti na 7%.
  • Významné snížení dlouhodobých úrokových sazeb. Úrokové sazby poklesly proti devadesátým létům o více jak polovinu na úroveň 4 %.
  • Jednodušší cestování a nakupování v oblasti eurozóny. Se zavedením eura odpadla potřeba měnit peníze ve směnárnách. Eurové ceny jsou přímo srovnatelné, což přispívá k postupnému poklesu cen řady výrobků.
  • Stabilní měnové kurzy mezi členskými státy eurozóny. Odstranění kurzového rizika podpořilo obchod mezi zeměmi eurozóny.

Další přínosy eura jsou makroekonomické povahy, mezi nimiž lze jmenovat:

  • Snížení schodků veřejných rozpočtů. V roce 2007 činila průměrná hodnota deficitu státních rozpočtů pouze 0,6 % HDP, oproti 4 % HDP v osmdesátých a devadesátých letech. Deset z patnácti států eurozóny vykázalo v r. 2007 přebytkový či téměř vyrovnaný rozpočet.
  • Hlubší integrace evropských trhů, která spotřebitelům přináší levnější zboží a služby, což platí i pro finanční trhy.
  • Upevnění pozice eura jako silné mezinárodní měny.

Nehledě na dosažené úspěchy zůstávají před evropskými politiky i ekonomy četné výzvy. Euro především nenaplnilo očekávání podpořit ekonomický růst eurozóny, který vzhledem k mdlému růstu velkých ekonomik dosáhl v minulém roce 2 %. Rovněž sbližování měr inflace a mzdových nákladů mezi jednotlivými členskými státy eurozóny neprobíhá dostatečně rychle. Tyto výsledky lze však přičíst menšímu politickému úsilí provádět potřebné strukturální reformy po zavedení eura. K tomu se připojily problémy, které při vzniku hospodářské a měnové unie nebyly předvídány: klimatické změny, rostoucí ceny energetických surovin, stárnutí populace, prohlubující se světová nerovnováha.

Čelit novým výzvám vyžaduje provádět adekvátní politiky. V této souvislosti studie zdůrazňuje následující úkoly:

  • Respektovat pravidla Paktu stability a růstu.
  • Posílit koordinaci hospodářských politik členských států eurozóny.
  • Zajistit udržitelnost veřejných financí a zlepšit jejich kvalitu.
  • Posílit mezinárodní postavení eurozóny, zejména zabezpečit společný postoj na mezinárodních fórech.

Související dokumenty