Fiskální úmluva

prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.
prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. národní koordinátor pro zavedení eura v ČR

Vydáno

Motivoý obrázekSmlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, TSCG) je dalším z projevů snah o posílení rozpočtové odpovědnosti v eurozóně. Nazývána bývá Fiskální úmluva či Rozpočtový pakt podle pojmenování své stěžejní hlavy. Má charakter mezivládní smlouvy, která byla podepsána v březnu 2012 všemi státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie. Účinnost nabyla 1. ledna 2013 v 16 členských státech EU, které dokončily její ratifikační proces. Od 1. dubna 2014 platí ve všech signatářských zemích. Smlouva se v plném rozsahu vztahuje na členy eurozóny. Nečlenské země eurozóny nejsou svým podpisem zavazovány k jejímu plnění, ledaže by oznámily, jakými jejími články chtějí být vázány.

Fiskální úmluva přichází jen s dílčími změnami nad rámec pravidel, jež se staly součástí zpřísněného Paktu stability a růstu. Novátorská je však svou myšlenkou, aby členské státy EU převzaly do své národní legislativy nástroje, které unijní instituce mohou využívat při vymáhání fiskální disciplíny, a osvojily si je jako své vlastní normy rozpočtového chování. Jmenovitě se jedná o tyto požadavky:

  • Pravidlo vyrovnaného rozpočtu, které požaduje, aby právní rámec členské země vymezil střednědobý cíl vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, požadoval konvergenci k tomuto cíli a obsahoval korekční mechanismy při odchylování se od tohoto cíle.
  • Pravidlo pro snižování vládního dluhu, jehož podíl na HDP překračuje hodnotu 60 %.
  • Posílení procedury při nadměrném schodku závazkem signatářské země, že podpoří opatření, která Komise navrhne Radě vůči zemi, která porušuje ustanovení jmenované procedury (v logice obráceného hlasování kvalifikovanou většinou).
  • Sdělování emisních plánů vládních dluhopisů Komisi a Radě.

Vedle rozpočtové problematiky smlouva obsahuje i některé další nové skutečnosti:

  • Sankci do výše 0,1 % HDP, kterou Evropský soudní dvůr může uložit v případě, že signatářská země netransponovala do národní legislativy pravidlo vyrovnaného rozpočtu řádným způsobem.
  • Výzvu smluvním stranám, aby předem projednávaly a vzájemně koordinovaly všechny zásadní reformy hospodářské politiky s možností zapojit do koordinačních procedur unijní instituce.
  • Institut vrcholných schůzek eurozóny, konaných podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně s cílem jednat o otázkách souvisejících s jednotnou měnou.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se ve svém programovém prohlášení zavázala k připojení k Rozpočtovému paktu. Zahájen byl ratifikační proces, jehož součástí je též vyjasnění otázky, k jakým částem smlouvy se Česká republika přihlásí.