Náklady a rizika

prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.
prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. národní koordinátor pro zavedení eura v ČR

Vydáno

Motivový obrázekEkonomická debata o přínosech a nákladech jednotné evropské měny je bohatá na zdůrazňování řady rizik. Některá z nich mají reálný základ a musí jim být věnována maximální pozornost, aby se nezviditelnila. Jiná rizika je nutno analyzovat v širších souvislostech, které do určité míry relativizují jejich závažnost. Důsledné objasnění a posouzení všech těchto rizik tvoří nedílnou součást zodpovědného rozhodnutí o zavedení eura jako zákonné měny v České republice.


ZTRÁTA SAMOSTATNÉ MĚNOVÉ POLITIKY

Se vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne pravomoc České národní banky provádět autonomní měnovou politiku. Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku. To se může jevit jako významné ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky.

Vysoká obchodní i finanční propojenost české ekonomiky s eurozónou současně ale klade jistá omezení na autonomní rozhodování o domácích úrokových sazbách. Základním limitujícím faktorem je ohled na úrokový diferenciál v prostředí dokonalé mobility kapitálových toků.

  • Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly povzbuzovat příliv krátkodobého kapitálu, který by působil na zhodnocování kurzu a tím podvazoval exportní expanzi.
  • Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly pobízet k přijímání zahraničních úvěrů, což by následně mohlo ohrožovat domácnosti a firmy, které si nezajistily splácení cizoměnových úvěrů proti nepříznivému kurzovému vývoji.
  • Příliš nízké české sazby oproti sazbám v eurozóně by lákaly k vypůjčování české koruny k nejrůznějším spekulačním účelům na světových trzích (tzv. obchody carry trades).

ZAPOJENÍ DO EVROPSKÉHO STABILIZAČNÍHO MECHANISMU

Krizové období v eurozóně podnítilo významné změny v jejím institucionálním uspořádání. Jednou z nich je i vznik Evropského stabilizačního mechanismu, určeného ke spolufinancování nápravných programů v zemích eurozóny postižených vážnými makroekonomickými poruchami.

Pro Českou republiku bude zapojení do tohoto mechanismu po vstupu do eurozóny spojeno s nemalými náklady. Pro ilustraci, pokud by se hypoteticky ČR stala členem ESM v r. 2012, musela by během pěti let splatit v hotovosti kapitál ve výši cca 32 mld. Kč a přislíbit kapitál na vyžádání ve výši dalších cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do ESM by konečný závazek ČR (splacený a přislíbený kapitál) mohl dosáhnout v úhrnu cca 350 mld. Kč.

V členství ESM však nelze spatřovat jen vynaložení nákladů. Ustavení tohoto záchranného mechanismu je nutné vnímat v kontextu mnoha dalších institucionálních změn, jež zesilují tlak na obezřetné chování členských zemí eurozóny a snižují pravděpodobnost výskytu krizových situací. Vzniku mimořádných situací však nelze nikdy zabránit. Proto existence kapitálově silného záchranného mechanismu, schopného k okamžitému nasazení při zvládání poruch ohrožujících stabilitu eurozóny, představuje významný příspěvek k posílení institucionálních základů společné evropské měny.


RIZIKO VNÍMANÉ INFLACE

Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení inflace. Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek (v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, za drobné opravy aj.), jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.

Uvedenému riziku, že lidé se budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech, počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby, vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k neodůvodněnému zvýšení cen.


JEDNORÁZOVÉ NÁKLADY NA ZAVEDENÍ EURA

Přechod na používání eura v české ekonomice si od podnikového sektoru vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit nejrůznější informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé. Včasná a důkladná příprava umožní náklady související s přijetím eura minimalizovat.