Vaše otázky

sekce 07- Mezinárodní vztahy
sekce 07- Mezinárodní vztahy

Vydáno

Euro a eurozóna

 

EURO A EUROZÓNA

Co je to euro?
Euro je název jednotné evropské měny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo 11 států Evropské unie: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Od 1. ledna 2002 se euro stalo zákonnou měnou v Řecku, od 1. ledna 2007 ve Slovinsku, od 1. ledna 2008 na Kypru a Maltě, od 1. ledna 2009 na Slovensku, od 1. ledna 2011 v Estonsku, od 1. ledna 2014 v Lotyšsku a od 1. ledna 2015 v Litvě. Název měny euro byl dohodnut na summitu Evropské rady v Madridu v prosinci 1995. Euro je po americkém dolaru druhou nejvýznamnější světovou měnou. Jedno euro se dělí na 100 centů.
nahoru

Co je to eurozóna?
Eurozóna je název pro členské země Evropské unie, které přijal euro jako zákonnou měnu. Eurozóna vznikla 1. ledna 1999 a na začátku r. 2015 zahrnovala 19 z celkového počtu 28 členských států EU. Podmínkou pro vstup do eurozóny je splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, která požadují cenovou a kurzovou stabilitu, dostatečnou konvergenci odraženou v úrokových sazbách a udržitelné veřejné finance.
nahoru

Ve kterých státech je možné platit eurem?
Euro je zákonnou měnou v 19 státech eurozóny: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Na základě měnové dohody s Evropskou komisí se euro používá v některých zemích, které nejsou členy Evropské unie. Jedná se o malé země, které ani před zavedením eura neměly svoji vlastní měnu. Sem patří Andorra, Monako, San Marino a Vatikán. Bez oficiální dohody s Komisí euro používá Černá hora a Kosovo.
nahoru

Proč některé staré členské země EU euro nemají?
Euro nebylo zavedeno ve Velké Británii, Dánsku a Švédsku. První dvě země si již při sjednávání Maastrichtské smlouvy vyjednaly trvalou výjimkou z povinnosti přijmout jednotnou měnu euro. Na Švédsko se vztahuje závazek zavést jednotnou měnu, tato země však vědomě neplní maastrichtské kurzové kritérium požadující zapojení do kurzového uspořádání ERM II. V tuto dobu nelze říci, zda euro bude v těchto členských státech EU v budoucnu zavedeno.
nahoru

Co to jsou maastrichtská konvergenční kritéria?
Maastrichtská konvergenční kritéria byla upravena Smlouvou o fungování EU, známou pod názvem Maastrichtská smlouva. Účelem těchto kritérií je posoudit míru ekonomické konvergence uchazečské země s eurozónou, její schopnost integrovat se do měnové unie bez ohrožení stability jak v zemi samotné tak v eurozóně jako celku. Hodnocení maastrichtských kritérií provádí Evropská komise a Evropská centrální banka v dokumentech nazývaných Konvergenční zpráva. Sledována jsou čtyři ekonomická kritéria: kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium kurzové stability a kritérium udržitelnosti veřejných financí.
nahoru

Kdo pečuje o měnu euro?
Centrální bankou měny euro je Evropská centrální banka, která má sídlo v německém Frankfurtu nad Mohanem. Tato banka provádí jednotnou měnovou politiku pro členské země eurozóny zaměřenou na udržování cenové stability.
nahoru

V jakých hodnotách existují eurové mince a bankovky?
Existuje sedm různých eurobankovek s následujícími nominálními hodnotami: 500 €, 200 €, 100 €, 50 €, 20 €, 10 € a 5 €. Eurové mince jsou raženy v nominálních hodnotách 2 €, 1 €, 50 centů, 20 centů, 10 centů, 5 centů, 2 centy a 1 cent.
nahoru

Jaký je oficiální symbol eura?
Grafická podoba symbolu eura € je inspirována řeckým písmenem epsilon, připomínajícím Řecko jako kolébku evropské civilizace. Zároveň tímto písmenem začíná slovo Evropa, což je domovský kontinent eura. Dvě vodorovné linky symbolizují stabilitu eura.
nahoru

Kde jsou eurové mince a bankovky vyráběny?
Bankovky a mince mohou být vyráběny v zásadě v kterémkoliv státě, a to na základě povolení, které vydává ECB. Ražba mincí obvykle probíhá na území té země, kde jsou mince uváděny do oběhu. Prakticky však může být zadána kterékoli mincovně s příslušným atestem.
nahoru

Jak je to s dodržováním Paktu stability a růstu zeměmi, které zavedly euro?
Pro členské země eurozóny Pakt stability a růstu platí v plném rozsahu, tedy i včetně peněžitých sankcí. Sankční část Paktu se naopak nevztahuje na nečlenské země eurozóny. Ty však mohou být za nadměrné deficity trestány pozastaveným čerpáním z Fondu soudržnosti.
nahoru

Jak je možné, že řada členských států eurozóny neplní maastrichtská konvergenční kritéria, zatímco od nečlenských států eurozóny se to vyžaduje?
Účelem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, zda státy, které projevují zájem o členství v eurozóně, splňují požadavky makroekonomické stability, nezbytné pro bezporuchové fungování eurozóny. Některé z těchto požadavků však vůči členům eurozóny buď nedávají smysl (např. zapojení do ERM II), nebo nemohou být plněny kvůli absenci vhodných nástrojů (např. nemožnost působit na inflaci samostatnou měnovou politikou). Úlohu fiskálních konvergenčních kritérií pak přebírá Pakt stability a růstu.
nahoru

Proč byl vstup do eurozóny odmítnut Litvě kvůli malému překročení inflačního kritéria?
Při hodnocení maastrichtského kritéria cenové stability se bere v úvahu též udržitelnost nízké inflace. V roce 2006 byla Litva odmítnuta nejen kvůli těsnému nesplnění inflačního konvergenčního kritéria, ale také s ohledem na skutečnost, že výhled inflace pro další roky ukazoval na další urychlování cenového růstu. Následným vývojem byl tento trend potvrzen.
nahoru