Mezinárodní postavení eura

oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda
oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda

Vydáno

Za deset let svého trvání dosáhl projekt společné evropské měny pozoruhodných výsledků, které analyzuje rozsáhlá bilancující publikace Evropské komise nazvaná  „Úspěchy a výzvy desetileté existence hospodářské a měnové unie“.Mezi úspěchy je zmiňována také skutečnost, že eurozískalo postavení významné světové měny, což je efekt, který svým dosahem překonává hranice stávajících členských zemí eurozóny a svědčí o globálním významu zavedení eura.

Zpráva Evropské komise uvádí následující údaje, které dokládají pozici eura jako druhé nejvýznamnější světové měny:

  • V roce 2004 překonal objem vydaných eurových mezinárodních dluhopisů ve světovém měřítku hodnotu dolarových dluhopisů.
  • Objem bankovních úvěrů poskytnutých komerčními bankami eurozóny vypůjčovatelům mimo eurozónu byl v roce 2004 již z 36 % denominován v eurech, v porovnání 45 % denominovanými v dolarech.
  • Euro je druhou nejatraktivnější měnou obchodovanou na světových peněžních trzích a obchody s eurem představují již více než jednu třetinu všech světových měnových transakcí.
  • Světový podíl eura jako rezervní měny vzrostl z 18 % v roce 1999 na 25 % v roce 2007.
  • Role eura významně vzrostla i v oblasti mezinárodních plateb a zúčtování. Nyní pokrývá více než 50 % zahraničního obchodu zemí eurozóny se zbytkem světa.  
  • Význam eura podstatně posílil i v členských zemích EU sousedících s eurozónou, kde nyní probíhá asi 60 % veškerého obchodu v eurech.  

Proces posilování celosvětového významu eura se přitom podle všeho ještě zdaleka nevyčerpal. Oporu pro tento poznatek lze najít mimo jiné ve značných fluktuacích měnového kursu dolaru a cen ropy, což dále zvyšuje celosvětový zájem o euro jako stabilní měnu.

Zpráva Evropské komise zároveň poukazuje na oblasti, ve kterých se zcela nepodařilo využit potenciálu eura jako důležité světové měny. Vznikají tak nové výzvy, které jsou spojeny s tím, že prostřednictvím eura eurozóna „vyváží“ svá měnově politická rozhodnutí a opatření v oblasti finanční stability i do dalších zemí, což zvyšuje význam euorozóny za jejími hranicemi.

Za jednu z hlavních výzev je považována užší koordinace a účinnější prezentace postojů zemí eurozóny ve všech klíčových otázkách, a to jak mezi sebou, tak navenek. S tím souvisí dořešení odpovídající podoby reprezentace eurozóny ve strukturách Evropské unie v duchu nové Lisabonské smlouvy, jednotné zastoupení ve světových finančních institucích včetně hlasovacích práv (Mezinárodní měnový fond, aj.) a v neposlední řadě nové uspořádání bilaterálních vztahů s nejvýznamnějšími měnovými hráči mimo eurozónu.  

Související dokumenty