Právní konvergence

prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.
prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. národní koordinátor pro zavedení eura v ČR

Vydáno

Aktualizováno 27. 10. 2017

Motivový obrázekSpolečně s hodnocením ekonomické konvergence ve stanovených oblastech Maastrichtská smlouva založila též povinnost pravidelně hodnotit u zemí s dočasnou výjimkou na zavedení eura dosažený stupeň právní konvergence. Tento pojem označuje posuzování slučitelnosti národní legislativy s evropským právem upravujícím fungování hospodářské a měnové unie. Hlavní důraz je kladen na respektování nezávislého postavení centrální banky.

Uvedené problematice se ve svých konvergenčních zprávách podrobně věnuje zejména ECB, která posuzuje právní konvergenci z následujících hledisek:

  • slučitelnost s ustanoveními o nezávislosti národních centrálních bank a s ustanoveními o zachování mlčenlivosti,
  • slučitelnost se zákazem měnového financování a zákazem zvýhodněného přístupu,
  • slučitelnost s požadavkem na jednotný způsob psaní názvu eura,
  • právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému.

Při hodnocení právní konvergence se ECB neomezuje pouze na formální znění vnitrostátních právních předpisů. Zabývá se též otázkou, zda prováděcí praxe příslušných ustanovení odpovídá duchu Smluv a Statutu ESCB a ECB.

Většina z výše uvedených hledisek právní konvergence však není vyžadována samotným vstupem do eurozóny, nýbrž vyplývá již z členství v Evropské unii. Neslučitelnosti tohoto typu by proto měly být odstraněny již k datu vstupu do EU. Konvergenční zprávy EK a ECB nicméně opakovaně upozorňovaly, že český právní řád nesplňuje všechny požadavky kladené na členský stát EU.

Kritizované nedostatky v harmonizaci českého práva s legislativou hospodářské a měnové unie se pokusil odstranit návrh nového zákona o ČNB. V roce 2010 vyvrcholily s tím spojené legislativní práce, v samém závěru však s neúspěšným výsledkem. V průběhu legislativního procesu totiž došlo k vrácení schváleného návrhu zákona Senátem s pozměňovacím návrhem i uplatnění práva veta prezidenta republiky, po kterém již Poslanecká sněmovna s ohledem na předčasné parlamentní volby v r. 2010 o zákonu opětovně nehlasovala.

Práce na harmonizaci zákona o ČNB byly následně obnoveny s tím, že předmětem úprav se stanou vytýkané nedostatky, které měly být odstraněny již ke vstupu ČR do EU k 1. květnu 2004. Zbývající úpravy vnitrostátní legislativy, které souvisejí se zapojením ČR do Eurosystému, byly odloženy na dobu, až bude vyřešena otázka případného přijetí eura. S tímto záměrem byla schválena novela zákona o ČNB s účinností od 1. července 2013.

Na uvedený stav reagovaly Konvergenční zprávy ECB z června 2014 i června 2016, když v roce 2016 bylo konstatováno: "České právní předpisy nesplňují veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky, zákazu měnového financování a právní integrace do Eurosystému. Česká republika je členským státem EU s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, a musí tudíž splňovat všechny požadavky podle článku 131 Smlouvy".