Německý ministr financí přednesl první Padoa-Schioppa Lecture

doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc.
doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc. národní koordinátor pro zavedení eura v ČR

Vydáno

Wolfgang Schäuble - federální ministr financí SRNBruselské ekonomické fórum je platformou pro pravidelná setkávání významných osobností k závažným ekonomickým otázkám. Koná se každoročně od r. 2000. Letošní setkání založilo novou tradici, tzv. Thomasso Padoa-Schioppa Lecture, v níž inaugurační přednášku přednesl německý federální ministr financí Wolfgang Schäuble. Své vystoupení zaměřil na strategické otázky stabilizace hospodářské a měnové unie.

V úvodu ministr Schäuble zdůraznil několik tezí, které formují jeho názor na podstatu současného dění v eurozóně:

  • Nečelíme krizi eura, ale různým krizém několika zemí eurozóny, způsobeným chybami hospodářských a fiskálních politik. Důkazem je vnitřní i vnější stabilita eura, která navzdory všem turbulencím zůstává obdivuhodně stabilní.
  • Snižování dluhového břemene nevytváří překážku růstu, ale přispívá k udržitelnému růstu. Potvrzení lze nalézt v datech za jeho německou ekonomiku.
  • Neustále je nutné připomínat, že euro nás chrání před nadměrnými kurzovými fluktuacemi. Bez eura bychom byli svědky masivních deformací měnových systémů a obrovských škod pro většinu evropských ekonomik.
  • Finanční a bankovní krize odhalila meze racionality finančních trhů. Stejně jako lidé trhy nedovedou jednat zodpovědně při neomezené svobodě. Proto i jako lidé potřebují instituce, pravidla a limity Na druhé straně vlády potřebují trhy, neboť jim dovedou říci věci, které by nechtěly slyšet. A také nutí vlády dělat správné věci, byť mnohdy příliš pozdě a příliš překotně.

Ministr Schäuble vyjádřil své přesvědčení, že nahromadění dluhu během krize bylo pouze tím posledním, byť těžkým stéblem, které zlomilo hřbet evropskému býkovi. Příliš dlouho a dokonce i v dobrých časech vlády vydávaly více, než kolik získávaly. A některé dokonce utrácely více, než kolik byly schopné splatit. A to je třeba změnit. V opačném případě ztratíme schopnost utvářet naší budoucnost a totéž znemožníme našim dětem a vnoučatům. Řecká dluhová krize a její další výhonky jsou varováním adresovaným evropským státníkům, aby nepřipustili nekončící hromadění vládního dluhu.

Na druhé straně dluhová krize hrozila vyvoláním dramatických a obtížně zvládnutelných finančních, ekonomických, společenských a politických důsledků. Poskytnutí pomoci Řecku, Irsku a nyní i Portugalsku bylo správnou a rozhodnou reakcí v zájmu zachování stability eura. Principiální odpovědí však nemůže být pouze zapojování peněz jiných států. Tou bude pouze přesvědčivá reakce všech evropských vlád, že ctí své závazky při fiskální konsolidaci. Ministr Schäuble dal zřetelně najevo, že úsilí předcházet nerovnováhám mezi členskými zeměmi nesmí mít podobu dobrovolného omezování konkurenceschopnosti těch výkonnějších. Jediné schůdné řešení pro ty o něco slabší je snaha být silnější. Ti silnější slabším mohou pomáhat, nemohou však za ně řešit jejich problémy. Bez solidarity společná měna přežít nemůže. Ale i solidarita má své meze, které vymezuje snaha, aby krize jedné země nepřerostla do krize eurozóny.

Ministr Schäuble je přesvědčen, že evropští státníci vyvodili správné závěry z uštědřené lekce a že předložili komplexní strategii k posílení konkurenceschopnosti a k reformám veřejných financí:

  • Účinnějšími pravidly bude vybaven Pakt o stabilitě a růstu. Sankce budou pociťovat ty státy, které ve střednědobém horizontu nebudou směřovat k vyrovnané fiskální pozici a nebudou snižovat dluh odpovídajícím tempem.
  • Zavedeny budou nové procedury pro identifikaci a korekci makroekonomických nerovnováh. Jejich přijetí je důsledkem poznání, že pouhá fiskální disciplína nestačí, nýbrž je třeba klást důraz též na přecházení škodlivým jevům, které omezují schopnost reagovat na vnější poruchy.
  • Přijata byla prorůstová strategie Evropa 2020, jejímž cílem je přeměnit Evropskou unii na inteligentní a interaktivní ekonomiku, charakterizovanou vysokou zaměstnaností, produktivitou a sociální soudržností.
  • Přijat byl Pakt pro euro plus. Jeho záměrem je nejen zvýšit konkurenceschopnost, ale i posílit udržitelnost veřejných financí v dlouhém období. Příkladem mohou být reformy penzijních systémů přizpůsobené demografickému vývoji nebo regulace odchodů do předčasného důchodu.
  • Od Evropského semestruse očekává podrobnější hodnocení rozpočtových a strukturálních politik v zájmu identifikace nekonzistencí a zárodků nerovnováh.
  • Zřízen byl robustní Evropský mechanismus stability(ESM). Tento nový prvek institucionální architektury Hospodářské a měnové unie bude aktivován pouze tehdy, selžou-li všechna opatření zaměřená na předcházení krizím, použit bude jen za přísných podmínek a podmíněn bude přijetím reformního programu členskou zemí v nouzi. Je prioritou německé vlády, aby do řešení krizí byl vtáhnut též soukromý sektor. Nadále není možné, aby koncovým nositelem investičních rizik byl evropský daňový poplatník.

V závěru svého vystoupení ministr Schäuble zdůraznil, že HMU nebyla koncipována jako redistribuční schéma od bohatších k chudším členům např. formou levnějšího vypůjčování prostřednictvím společných euroobligací či přímých fiskálních transferů. Tato unie nemůže historicky uspět, pokud někteří její členové budou vykazovat trvalé deficity a oslabovat budou svoji konkurenceschopnost na úkor stability eura. HMU vznikla proto, aby podporovala strukturální reformy. Při hodnocení úspěšnosti těchto snah je třeba vidět, že Evropa je a zůstane složitá a komplikovaná. A že se pohybuje dopředu po jednotlivých krocích. Nicméně navzdory všem komplikacím a namáhavému zápasení můžeme nakonec říci: „Ano, ona se pohybuje.“

Program Bruselského ekonomického fóra 2011