Kladné hodnocení připravenosti slovenské ekonomiky k přijetí eura

oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda
oddělení 1002 - Vládní a parlamentní agenda

Vydáno

Obrázek: Slovenská strana jednoeurové minceSlovensko požádalo o vypracování konvergenčních zpráv na neformálním zasedání Rady ECOFIN ve slovinském Brdě začátkem dubna 2008. Tyto dokumenty, které zpracovává Evropská komise a Evropská centrální banka, byly zveřejněny 7. května 2008. Zpráva Evropské komise mimo jiné obsahuje i důležité doporučení Radě EU ke zrušení výjimky pro zavedení eura na Slovensku. Konvergenční zprávy obsahují hodnocení maastrichtských kritérií, jejichž splnění je nutnou podmínkou ke vstupu do eurozóny, a také posuzují slučitelnost národní legislativy s legislativou ES, přičemž důraz je kladen na zajištění nezávislosti centrální banky a na její připravenost být součástí Eurosystému. Obě zprávy uvádějí, že všechna požadovaná konvergenční kritéria byla slovenskou ekonomikou splněna.

 

V referenčním období od dubna 2007 do března 2008 dosáhla na Slovensku průměrná míra inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen úrovně 2,2 %, což je výrazně pod referenční hodnotou, která pro dané období činí 3,2 %. Při posuzování vývoje inflace byl zohledněn i silný růst HDP. Určité znepokojení je vvvozováno z prognózy slovenské inflace, která ukazuje na mírně rostoucí trend. Jako proinflační rizika jsou zmiňovány světový růst cen ropy, domácí poptávkové tlaky a napjatá situace na trhu práce, kde se projevuje nedostatek pracovní síly v některých odvětvích a regionech.

Slovensko v současnosti podléhá rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. V referenčním roce 2007 dosáhl rozpočtový schodek výše 2,2 % HDP, což je méně než limitní hodnota 3 %. Lze tedy předpokládat, že na stejném setkání ministrů financí, kde bude rozhodnuto o zrušení slovenské výjimky pro zavedení eura, bude rovněž ukončena procedura při nadměrném schodku. Podobně se postupovalo v případě Malty. Hodnotící zprávy ocenily provedení důchodové reformy, jejímž projevem jsou příznivé projekce veřejných financí. Veřejný dluh se rovněž pohybuje pod hranicí 60 % a činí 29,4 % HDP.

Slovenská koruna je členem ERM II od 28. listopadu 2005, čímž o půl roku překračuje minimální dvouletou účast v tomto kurzovém systému. Centrální parita byla stanovena na úrovni 38,4550 slovenských korun za euro. Vzhledem k posilujícímu trendu slovenské koruny byla 19. března 2007 slovenská koruna revalvována o 8,5 % na 35,4424 korun za euro.

Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb činila v referenčním období 4,5 % a nalézala se tak výrazně pod referenční hodnotou, která dosahovala výše 6,5 %. Slovenské dlouhodobé úrokové sazby v zásadě kopírovaly vývoj odpovídajících úrokových sazeb v eurozóně.

Konvergenční zprávy uvádějí, že v budoucnu bude důležité, aby Slovensko pokračovalo v udržitelné a důvěryhodné fiskální politice. Rovněž bude nutné udržet vývoj mezd v soukromém i veřejném sektoru na úrovni odpovídající růstu produktivity práce. Obě zprávy upozorňují na nutnost posílit konkurenční prostředí na trhu zboží a služeb, se zvláštním důrazem na sektor energetiky.

Obě zprávy budou souběžně předloženy Radě EU, která v červenci 2008 rozhodne o přijetí Slovenska do eurozóny. Stanoven bude oficiální přepočítací koeficient mezi slovenskou korunou a eurem. Tento koeficient bude mít šest platných číslic a nejpozději měsíc po jeho oznámení budou mít slovenští obchodníci povinnost uvádět ceny nejen ve slovenských korunách, ale nově pro informaci též v eurech. Pro slovenskou ekonomiku tímto okamžikem začne období finálních příprav na přijetí eura. Ty byly formálně zahájeny již 6. června 2005, kdy slovenská vláda přijala Národní plán zavedení eura.

O průběhu technických příprav se lze více dozvědět z prezentace zplnomocněnce Vlády Slovenské republiky pro zavedení eura Igora Baráta.