SAPARD
Obecné informace
Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development
Program SAPARD napomáhal kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis vztahujícího se ke společné zemědělské politice Common Agriculture policy, CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Kandidátské země mohly program SAPARD využívat v časovém rozmezí roku 2000 až 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Za program odpovídal v České republice ministerstvo zemědělství (MZe) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Obě ministerstva koordinovaly naplňování programu SAPARD v souladu s prioritami a opatřeními stanovenými v Plánu rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000-2006 předloženému Evropské komisi v roce 2000.
Účast České republiky na programu Sapard byla zajištěna na základě Víceleté finanční dohody, která představovala technický, právní a procedurální rámec programu. Tato dohoda byla podepsána v únoru 2001 společně s Roční finanční dohodou a bude následně schválena Parlamentem ČR a ratifikována Prezidentem ČR. Roční finanční dohody stanovovaly konkrétní výši předvstupní pomoci ES pro Českou republiku v jednotlivých letech.
Pro implementaci programu SAPARD v České republice byla zřízena tzv. Agentura SAPARD (na ministerstvu zemědělství), která byla odpovědná za příjem žádostí, administraci projektů, kontrolu, monitorování, platby, atd. Některé její funkce, vyjma funkce platební a funkce účtování závazků a plateb, mohly být delegovány na jiné orgány; v podmínkách ČR byly delegovány na ministerstvo pro místní rozvoj. Agentura SAPARD byla akreditována Kompetentním orgánem a tato akreditace byla potvrzena Evropskou komisí. Program Sapard byl tak první skutečně decentralizovaný nástroj pomoci ES, kdy veškerá odpovědnost za řízení projektů ležela na orgánech české státní správy a Evropská komise prováděla pouze kontrolu ex-post (na rozdíl například od programu Phare, kde EK schvaluje implementaci ex-ante).
Evropská unie uvolnila na program SAPARD ročně částku 520 mil.€ pro všech deset kandidátských zemí. Česká republika tak mohla ročně čerpat až 22 mil.€. Podíl spolufinancování programu českou stranou tvořil 12,5% u projektů vytvářejících výnosy (žadatel musel zajistit spolufinancování 50% z vlastních zdrojů, 37,5% financovala EU) a 25% u projektů nevytvářejících výnosy (zde EU financovala až 75%, zbývající část by měla být spolufinancována z veřejných zdrojů). Ve výjimečných případech (2% přidělených finančních prostředků) mohla EU financovat i 100 % nákladů na opatření zaměřená na technickou a odbornou pomoc. Předpokládálo se, že finanční prostředky se budou poskytovat v podílu 2:1 mezi projekty v sektorech zemědělství a rozvoje venkova.
Český plán rozvoje venkova identifikoval tři prioritní oblasti zaměření finanční a technické pomoci: cca 60 % příspěvku (65 % celkových nákladů) bylo zaměřeno na investice v zemědělském sektoru a sektoru zpracování potravin za účelem posílení konkurenceschopnosti a zejména k přijetí a prosazení příslušných norem EU. Druhou prioritní oblastí (cca 1/3 ročního příspěvku EU) byl rozvoj venkova (kombinace infrastrukturálních projektů s diverzifikací hospodářských aktivit). Poslední priorita se týkala opatření k implementaci programu SAPARD pomocí vzdělávacích projektů a technické asistence.
Pro další informace k programu SAPARD (internetové adresy a kontaktní místa) klikněte na Odkazy a Kontakty.
