Příjem, vyřizování a evidence stížností, petic, nesouhlasných podání a podnětů

Přijímat stížnosti jsou povinny všechny útvary ministerstva.

Stížnost je možné podat

Ústně podané stížnosti přijímá odbor Interní audit a inspekce, oddělení Inspekce. Oddělení Inspekce provede o přijetí ústně podané stížnosti písemný záznam. Záznam obsahuje jména a příjmení zúčastněných osob, stručné a výstižné vylíčení průběhu a výsledku jednání a doložku, že účastníci jednání byli s obsahem záznamu seznámeni.

Stížnost, jejíž vyřízení patří do působnosti jiného správního orgánu, odbor Interní audit a inspekce bezodkladně postoupí přípisem místně a věcně příslušnému správnímu orgánu a stěžovatele o této skutečnosti vyrozumí přípisem. V přípisu se uvádí, kdy a kým byla stížnost zaslána, její stručný obsah, důvody, proč se ministerstvo považuje za nepříslušné pro vyřízení této věc a důvody, které vedly ministerstvo k závěru, že správní orgán, kterému se věc postupuje, je v této věci příslušným správním orgánem. Za bezodkladné postoupení se považuje postoupení v nejbližší pracovní den poté, kdy se ministerstvo dozvědělo o vlastní nepříslušnosti, maximální do 5 pracovních dnů.

Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení, nestanoví-li odbor Interní audit a inspekce lhůtu kratší. Tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v průběhu vyřizování stížnosti zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Na základě písemně odůvodněné žádosti podané věcně příslušným útvarem rozhodne ředitel odboru Interní audit a inspekce o prodloužení lhůty a přípisem informuje stěžovatele o této skutečnosti, včetně uvedení důvodů, na jejichž základě je lhůta prodlužována.

Při prošetřování stížnosti se věcně příslušný útvar řídí zásadami dokazování upravenými správním řádem (§ 14 správního řádu). Zpravidla je k obsahu stížnosti vyslechnut i ten, proti němuž stížnost směřuje, popř. je vyrozuměn o existující stížnosti. Pokud je nutné doplnit stížnost, lze stěžovatele vyslechnout, popř. předvolat (§ 59 správního řádu), nelze jej však předvést. V předvolání je nutno stěžovatele upozornit, že jeho nedostatečná součinnost může vést k odložení stížnosti. Uložení pořádkové pokuty (§ 62 odst. 1 písm. a) správního řádu) je vyloučeno. Je-li stížnost odložena z důvodu neposkytnutí součinnosti stěžovatele, je o tom stěžovatel přípisem informován.

O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel ve lhůtě do 60 dnů ode dne jejího doručení vyrozuměn přípisem s tím, že je informován, zda stížnost byla shledána důvodnou, částečně důvodnou nebo nedůvodnou, a v odůvodnění je uvedeno vypořádání veškerých bodů stížnosti nebo námitek stěžovatele. V případě neuznání jednotlivých bodů stížnosti nebo námitek stěžovatele, je nutno uvést důkazy, kterými byla tato tvrzení vyvrácena, a úvahy, které vedly k jejich vyhodnocení.

Je-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je věcně příslušný útvar povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. Požádal-li stěžovatel ve stížnosti nebo v průběhu jejího vyřizování o sdělení výsledků šetření, jsou v přípise uvedeny výsledky šetření, jakož i opatření k nápravě.

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal, nebyla řádně vyřízena, má právo požádat o přešetření způsobu vyřízení stížnosti (dále jen „opakovaná stížnost“).

Posouzení správnosti postupu vyřízení stížnosti provede útvar nadřízený podle organizační struktury ministerstva věcně příslušnému útvaru, který šetření původní stížnosti provedl (dále jen „nadřízený útvar“).

Dojde-li nadřízený útvar k závěru, že opakovaná stížnost je důvodná nebo částečně důvodná, přijme okamžitá opatření k nápravě.

Není-li shledán důvod k opatření a opakovaná stížnost byla shledána nedůvodnou, nadřízený útvar v přípise o vyřízení opakované stížnosti stěžovatele výslovně upozorní, že každé další podání v téže věci, které nebude obsahovat nové skutečnosti v době šetření neznámé, bude bez dalšího šetření založeno, aniž by o tom byl stěžovatel vyrozuměn. Taková další podání jsou vkládána do spisu souvisejícího s opakovanou stížností bez dalšího opatření s poznámkou, že nové skutečnosti neobsahují.

Za petici se považuje podání, které je písemné a obsahuje jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává. V případě, že petici podávání petiční výbor (§ 5 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním), písemné podání obsahuje jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat (dále jen „podatel petice“).

Petici adresovanou ministerstvu je ministerstvo povinno přijmout. O zvláště závažných peticích musí být neprodleně informován příslušný vedoucí zaměstnanec, aby mohl podle povahy věci stanovit způsob vyřízení a urychleně zjednat nápravu.

Nepatří-li přijatá petice do působnosti ministerstva, odbor Interní audit a inspekce ji písemným přípisem postoupí do 5 dnů ode dne doručení příslušnému správnímu orgánu. Odbor Interní audit a inspekce podatele petice písemným přípisem v téže lhůtě vyrozumí o jejím postoupení.

Petice projednávají a vyřizují věcně příslušné útvary.

Věcně příslušný útvar je povinen obsah přijaté petice třeba řádně posoudit a do 30 dnů ode dne doručení petice přípisem odpovědět podateli petice. V přípisu věcně příslušný útvar uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Na kladné posouzení požadavků uvedených v petici není právní nárok (Nález Ústavního soudu č. 21/94 ze dne 23.6.1994).

Lhůtu k posouzení obsahu petice a k vypravení přípisu podateli petice nelze prodloužit.

Ministerstvo je povinno přijímat nesouhlasná podání a podněty (dále jen „ostatní podání“).

Pro příjem elektronicky zaslaných ostatních podání je zřízena adresa petice.stiznosti@mfcr.cz.

Ostatní podání, jehož vyřízení patří do působnosti jiného správního orgánu nebo jiného subjektu, odbor Interní audit a inspekce bezodkladně postoupí přípisem k vyřízení tomuto orgánu nebo subjektu. V přípisu se uvádí, kdy a kým bylo ostatní podání zasláno, jeho stručný obsah, důvody, proč se ministerstvo považuje za nepříslušné pro vyřízení této věci a důvody, které vedly ministerstvo k závěru, že správní orgán, kterému se věc postupuje, je v této věci příslušným správním orgánem. Za bezodkladné postoupení se považuje postoupení v nejbližší pracovní den poté, kdy se ministerstvo dozvědělo o vlastní nepříslušnosti, maximální do 5 pracovních dnů. Výjimečně odbor Interní audit a inspekce předá ostatní podání jinému útvaru ministerstva, zejména v případech složitějších ostatních podání, nebo v případech, kdy se ostatní podání týkají jak působnosti ministerstva, tak i působnosti jiného správního orgánu nebo jiného subjektu.

Je-li známa totožnost a doručovací adresa (§ 19 odst. 3 správního řádu) odesílatele ostatního podání, jehož vyřízení patří do působnosti jiného správního orgánu nebo jiného subjektu, je odbor Interní audit a inspekce nebo věcně příslušný útvar povinen přípisem informovat odesílatele ostatního podání o jeho postoupení.

Způsob a lhůty pro vyřízení ostatních podání stanoví odbor Interní audit a inspekce.

Ostatní podání vyřizují věcně příslušné útvary.

Ostatní podání jsou vyřizována ve lhůtě do 30 dnů od doručení, nestanoví-li odbor Interní audit a inspekce lhůtu kratší. Není-li možno ostatní podání vyřídit ve lhůtě do 30 dnů od jeho doručení, je věcně příslušný útvar povinen o této skutečnosti informovat odbor Interní audit a inspekce, a je-li známa totožnost a doručovací adresa (§ 19 odst. 3 správního řádu)  odesílatele ostatního podání, současně jej přípisem vyrozumět o prodloužení lhůty k vyřízení jeho podání. V přípisu je odesílatel ostatního podání seznámen s důvody prodloužení lhůty k vyřízení jeho podání.

Je-li známa totožnost a doručovací adresa odesílatele ostatního podání, informuje věcně příslušný útvar přípisem odesílatele ostatního podání o postupu při vyřizování jeho podání.

Ostatní podání, která neobsahují dostatek údajů potřebných k identifikaci jejich odesílatele (dále jen „anonymní podání“), se evidují, postupují a vyřizují pouze v případě, že obsahují konkrétní údaje o porušování právních předpisů. Ostatní anonymní podání nejsou evidována, prošetřována a odkládají se. O odložení rozhoduje ředitel odbor Interní audit a inspekce.

Má-li odesílatel ostatního podání za to, že ostatní podání, které podal, nebylo řádně vyřízeno, má právo požádat o přešetření způsobu vyřízení ostatního podání (dále jen „opakované ostatní podání“). Pro postup vyřízení opakovaného ostatního podání platí článek 8 obdobně.

Centrální evidenci stížností, petic a ostatních podání vede odbor Interní audit a inspekce. Centrální evidence je vedena tak, aby poskytovala údaje důležité pro hodnocení došlých a vyřízených stížností, petic a ostatních podáních a umožňovala soustavnou kontrolu včasnosti a správnosti jejich vyřízení.

Centrální evidence obsahuje: