Zavedení Eura v České republice

Koncem března 2009 vláda ČR schválila materiál, který předurčuje, jakým způsobem bude postupovat adaptace právního řádu na budoucí zavedení eura. Jmenovitě se uvedený materiál zabývá třemi problémovými okruhy: a)  usiluje o řešení dlouhodobého koncepčního sporu mezi dvěma právními názory ohledně způsobu adaptace právního řádu, b) podává ucelenou představu o harmonogramu legislativních prací a c) stanoví zásady transformace korunových peněžních částek na eurové.

ZPŮSOB ADAPTACE PRÁVNÍHO ŘÁDU

Podle metody jednorázové změny právního řádu by bylo žádoucí, aby ještě před přijetím eura byly korunové částky ve všech právních předpisech formou přímé novelizace nahrazeny částkami v eurech. Tento přístup byl motivován snahou o dosažení maximální právní jistoty občanů i podniků. Proti tomuto přístupu však bylo namítáno, že v sobě skrývá nemalá implementační rizika:

• Základním úzkým místem je krátký čas pro nahrazení korunových částek eurovými a zejména pro jejich kontrolu po oznámení přepočítacího koeficientu, k němuž dojde necelý půlrok před zavedením eura.
• S tímto krátkým časem kontrastuje enormní rozsah dotčených právních předpisů, jelikož lze odhadovat více než 300 zákonů, ke kterým je nutné připočíst stovky nařízení vlády a vyhlášek.
• Neexistuje precedens úspěšného provedení metody jednorázové změny, neboť všechny nové země eurozóny, které se rozhodly pro zavedení eura formou velkého třesku (Slovinsko, Kypr, Malta a Slovensko), se v oblasti legislativy rozhodly pro postup odpovídající metodě postupné změny.
• Pro ČR nejsou relevantní zkušenosti zakládajících zemí eurozóny, neboť ty disponovaly tříletým přechodným obdobím, během něhož byl znám přepočítací koeficient.
  Jako alternativu, k níž se přiklonila vláda ČR,  materiál popsal tzv. metodu postupné změny právního řádu. Tento přístup se vyznačuje následujícími rysy:
• Ministerstva zváží citlivost právních norem s ohledem na právní jistotu občanů a podniků, podle toho se pak rozhodnou buď pro přímou novelu nebo pro tzv. přímou použitelnost evropského práva. Z právního hlediska totiž není překážkou, aby se po zavedení eura vyskytovaly v právní úpravě po určitou dobu částky v korunách, neboť na ty se automaticky pohlíží jako na částky v eurech podle přepočítacího koeficientu.
• Časový harmonogram legislativního procesu bude obsahovat kontrolní body, v nichž bude moci být ověřeno, zda se naplňuje riziko nedostatečné právní jistoty. V takovém případě vláda může přijmout korigující opatření.

HARMONOGRAM LEGISLATIVNÍCH PRACÍ

Součástí materiálu věnovaného přípravě právního prostředí na zavedení eura je též harmonogram legislativních prací, který podává ucelenou představu o posloupnosti jednotlivých etap legislativních prací a o jejich časovém ohraničení. Úvodní období začíná vytvořením seznamu všech právních předpisů dotčených zavedením eura. Následovat bude podrobná analýza všech dotčených ustanovení těchto předpisů, jejímž účelem bude rozhodnout o věcném řešení dopadu zavedení eura. Zodpovědná ministerstva také stanoví, které právní předpisy budou s ohledem na právní jistotu občanů a podniků přímo novelizovány před zavedením eura a které budou přizpůsobeny prostřednictvím přímé použitelnosti evropského práva čili ponecháním korunových částek.

Následně harmonogram vstupuje do fáze zpracování paragrafového znění novelizovaných právních předpisů. V té době ještě nebude znám přepočítací koeficient, proto na místech s korunovými částkami bude dočasně ponecháno prázdné místo, které bude doplněno eurovými částkami bezprostředně po oznámení přepočítacího koeficientu. S vynechanými konkrétními částkami v eurech proběhne i mezirezortní připomínkové řízení. V důvodové zprávě bude nicméně vždy uvedeno, jakým způsobem budou tyto později doplněné částky stanoveny.

Po oznámení přepočítacího koeficientu bude následovat velmi náročné období k dokončení paragrafového znění novelizovaných předpisů. Během deseti pracovních dnů budou na příslušná místa zaneseny eurové částky, proběhne schválení všech návrhů vládou. V případě zákonů legislativní proces bude pokračovat v Parlamentu ČR. Všechny novelizované právní předpisy budou následně zveřejněny ve Sbírce zákonů tak, aby nabyly platnosti nejpozději měsíc před zavedením eura.

VARIANTY PŘEPOČTU KORUNOVÝCH ČÁSTEK

Závěrečná část materiálu se věnuje otázkám transformace korunových peněžních částek na eurové s cílem vytvořit jednotný přístup mezi rezorty.
Za základní princip přepočtu peněžních částek lze považovat jejich zaokrouhlování s přesností na nejbližší cent podle pravidel stanovených právem ES. Tento přístup je zárukou, že zavedení eura proběhne jako finančně neutrální operace. Přepočet korunových částek se přitom řídí následujícími pravidly:
 a) Příslušná korunová částka se nejprve vydělí platným přepočítacím koeficientem zadaným ve tvaru 1 € = XX,XXXX Kč.
 b) Obdržená číselná hodnota se zaokrouhlí na dvě desetinná místa, tj. na nejbližší cent jako nejmenší nominále peněžní jednotky eura. Částky končící na třetím desetinném místě číslicí 4 a nižší se zaokrouhlí dolů a částky končící na třetím desetinném místě číslicí 5 a vyšší se zaokrouhlí nahoru.

Dále je v omezené míře uvažováno s tzv. zarovnáváním (např. na celá eura), a to v těch případech, kdy by částky vzniklé zaokrouhlováním mohly způsobovat nejrůznější praktické potíže. Pro zarovnávání neplatí pevná pravidla, legislativa ES však zdůrazňuje principy výjimečnosti, odůvodněnosti, posuzování případ od případu, dodržování zásady právní jistoty a dostatečné informovanosti. Jelikož zarovnávání vždy znamená větší či menší odklon od ekvivalence původní korunové a nové eurové částky, je nutné respektovat tzv. princip nepoškození občana či obecněji princip nepoškození soukromého subjektu (tj. u částek stanovujících plnění soukromých subjektů ve prospěch veřejného sektoru se uplatní zarovnávání směrem dolů a u plnění veřejného sektoru vůči soukromým subjektům naopak směrem nahoru). Návrhy na zarovnání peněžních částek proto budou muset být vyhodnoceny z pohledu dopadu na veřejné rozpočty. Je doporučeno zarovnávat na cent, deseticent či celé euro. Situace, které si vyžádají zarovnávat na vyšší řád, budou muset být řešeny individuálně případ od případu a pečlivě budou muset být odůvodněny.