Zavedení Eura v České republice

Slovensko se stalo členskou zemí eurozóny 1. ledna 2009. Analýza prvních vlivů této změny na výkonnost slovenské ekonomiky si přirozeně vyžádala určitý časový odstup, během něhož bylo třeba vyhodnotit dostupná data. Zároveň bylo třeba při jakémkoli hodnocení ekonomických efektů vstupu Slovenska do eurozóny odlišit vliv zavedení společné evropské měny od  dopadů světové finanční krize a ekonomické recese, jimž by bývala musela slovenská ekonomika čelit i tak. Jak tedy Slováci, pohledem dvou výzkumných studií Národní banky Slovenska, hodnotí po roce a půl efekty zavedení eura? 

K často zdůrazňovaným rizikům pramenícím z opuštění vlastní měny patří to, že ekonomika přichází o možnost těžit (např. při poklesu zahraniční poptávky) z oslabování národního měnového kursu, čímž se vystavuje určité ztrátě cenové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Dalším z rizik je, že veřejnost podlehne dojmu, že po zavedení eura prudce roste inflace, což se konec konců projeví i  v záporném vnímání zavedení eura v očích obyvatelstva. 

Konkurenceschopnost

Zhoršil přechod od plovoucího kursu slovenské koruny k pevně zafixovanému euru postavení slovenských exportérů? Projevila se nemožnost využívat oslabeného kursu národní měny ve zhoršení cenové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích? Slovenské podniky skutečně zaznamenaly v období zavedenia eura poměrně výrazné zhoršení hospodářských a finančních ukazatelů. Autoři studie Národní banky Slovenska ovšem poukazují na to, že zásadní negativní změny v podnikových výsledcích bylo možné pozorovat ve většině zemí EU, ať již šlo o členy eurozóny, anebo o státy s doposud vlastní měnou.

Hlavním faktorem tohoto negativního vývoje byl globální pokles poptávky. Pokud jde o vliv zavedení eura (nemožnost oslabování kursu), spíše než v produktivních sektorech bylo možné pozorovat pokles cenové a nákladové konkurenceschopnosti v některých vybraných segmentech sektoru služeb, ale i tam se podle autorů citované studie jednalo pouze o přechodný jev. Obchodovatelný sektor představovaný zejména průmyslovou výrobou se zdá být  dostatečně konkurenceschopný. To se nyní prokazuje v procesu postupného globálního oživení, kdy se ukazují dlouhodobé a robustní faktory stojící za konkurenceschopností Slovenska, k nimž patří i podpora výzkumu, vývoje, vzdělání a inovací. Bylo by zkrátka příliš zjednodušené domnívat se, že pojem konkurenceschopnosti národní ekonomiky může být dlouhodobě založen pouze či převážně na „využívání“ oslabeného kursu národní měny.

Inflace 

Celková inflace byla na Slovensku v roce 2009 relativně nízká, což lze v první řadě připisovat globálním protiinflačním vlivům, které souvisely s celosvětovou recesí.  Podstatnější proto je, jakou část skutečně zaznamenané  inflace lze přisoudit zavedení eura jako takovému.  Studie NBS dochází k závěru, že veškeré provedené odhady svědčí spíše o nepatrném vlivu zavedení eura na celkovou inflaci. Např. z celkové inflace v lednu 2009 ve výši 2,7 % lze se zavedením eura spojovat nanejvýš 0,2 procentního bodu. K poněkud neproporcionálnímu růstu cen došlo zejména v dopravě, restauracích a několika málo dalších segmentech. Celkově však nebylo zavedení eura spojeno s žádným výraznějším cenovým skokem. Tak tomu ostatně nebylo ani v jiných zemích po jejich vstupu do eurozóny. Rozdíl však spočívá v tom, že na Slovensku nevznikl v myslích obyvatelstva mýtus, že euro způsobuje okamžité zdražování.