Zavedení Eura v České republice

Evropská komise a Evropská centrální banka vydaly v květnu 2010 další ze svých Konvergenčních zpráv. Tyto zprávy vznikají na základě evropské legislativy vždy nejméně ve dvouletých intervalech, popř. kdykoli na žádost členského státu EU s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Zprávy popisují, jak členské státy fungující v režimu dočasné výjimky plní svůj smluvní závazek k plnému začlenění se do hospodářské a měnové unie. Letošní zprávy hodnotí následující členské státy: Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.   

V současné situaci eurozóny, poznamenané řadou ekonomických a politických výzev dříve netušeného rozsahu (zejména v souvislosti s dluhovými problémy Řecka) se největší pozornost upírala k hodnocení Estonska, které vyhlásilo 1. leden 2011 jako cílové datum zavedení eura: Konstatování udržitelného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií je totiž prvním krokem na cestě k přijetí dané země do eurozóny v deklarovaném termínu. V současné situaci by se navíc jednalo o důležité poselství, že eurozóna představuje – navzdory momentálním potížím – nadále měnovou unii schopnou i ochotnou k další expanzi.

Estonsko podle hodnocení evropskými institucemi s rezervou plní inflační kritérium, včetně příznivého výhledu nízké inflace v budoucím období. Navzdory světové finanční a ekonomické krizi splnilo Estonsko i kritérium udržitelnosti veřejných financí, když v letech 2008-2009 dokázalo zachovat poměr deficitu veřejných rozpočtů k HDP pod referenční hodnotou 3 % (v období před rokem 2008 hospodařilo Estonsko řadu let dokonce s přebytkovými rozpočty). Díky dlouhodobě velmi disciplinované fiskální politice bylo bez problémů splněno i kritérium poměru celkového vládního dluhu vůči HDP – tento poměr leží v případě Estonska hluboko pod referenční hodnotou 60 %, a to včetně výhledu, který ani pro nejbližší roky nepřesahuje hranici 15 %.  

Kritérium kurzové stability se hodnotí na základě sledování chování národní měny v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. Estonská koruna do uvedeného mechanismu vstoupila 28. června 2004. Od té doby nebyl zaznamenán žádný odklon od stanovené centrální parity kurzu estonské koruny k euru. Z toho vyplývá, že Estonsko splnilo i toto konvergenční kritérium. Pokud jde o kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, nachází se Estonsko ve zvláštní situaci, protože toto kritérium nelze v případě této země přímo uplatnit. Nejsou totiž k dispozici vládní dlouhodobé dluhopisy ani podobné instrumenty, jichž by bylo možné použít pro mezinárodní srovnání úrokových sazeb. Neexistence dlouhodobých estonských vládních dluhopisů je ovšem výrazem velmi nízkého zadlužení veřejných institucí a obezřetné fiskální politiky. V hodnocení se proto konstatuje, že tyto okolnosti svým charakterem nevylučují Estonsko z plnění úrokového kritéria.      

Na základě uvedeného hodnocení Evropská komise 12. května 2010 vyhlásila, že Estonsko je (jako jediný z hodnocených států) připraveno k zavedení eura a navrhuje Radě ECOFIN přijetí této země za 17. člena eurozóny k 1. lednu 2011.  Definitivní rozhodnutí se očekává v červenci tohoto roku. 

Plné texty Konvergenčních zpráv 2010 lze nalézt na: 
http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2010/ee3_en.htm   
http://www.ecb.int/pub/convergence/html/index.en.html