Zavedení Eura v České republice

Slovensko, které se na začátku roku 2009 stalo šestnáctým členem eurozóny, je mnohými českými ekonomy i politiky vnímáno jako jedinečný experiment, který mnohé napoví o tom, jak opodstatněné či naopak bezpředmětné jsou obavy ze zavedení eura v České republice. Významným příspěvkem do této debaty se stala přednáška guvernéra Národní banky Slovenska Ivana Šramka  , kterou přednesl v rámci semináře "Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy". Pořadatelem semináře, jenž proběhl 29. září 2009 v Kongresovém centru ČNB a na kterém vystoupil též guvernér České národní banky Zdeněk Tůma  , byl Liberální institut.

V první části své prezentace se guvernér Šramko zaměřil na schopnost slovenské ekonomiky plnit maastrichtská konvergenčních kritéria udržitelným způsobem. Za povšimnutí stojí zejména následující postřehy z jeho vystoupení:

• Obavy z výrazného růstu inflace se nepotvrdily. Jedním z nevíce diskutovaných témat byla udržitelnost slovenské inflace po vstupu do eurozóny. Slovensku se podařilo splnit inflační kritérium s dostatečnou rezervou, když v okamžiku hodnocení se posuzovaná inflace nacházela o jeden procentní bod pod referenční hodnotou 3,2 %. Od března 2009 slovenská inflace sice mírně převyšuje referenční hodnotu, přesto lze vývoj inflace během prvního roku po zavedení eura provažovat za stabilizovaný. Slovensko se stalo jednou z mála zemí, jejíž obyvatelé si zavedení eura nespojují s domnělým zdražováním.
  
  
• Důležitost reforem pro splnění kritérií. Guvernér Šramko ocenil velmi dobrou spolupráci vlády a NBS v doběpříprav na zavedení eura. Zároveň poukázal na důležitost provedených reforem, které pomohly konsolidovat veřejné finance, čímž výrazně zvýšily schopnost slovenské ekonomiky splnit maastrichtská konvergenční kritéria. Připomenul daňovou reformu, reformu důchodového systému a rozsáhlé změny v sociálním systému, zdravotnictví i školství.

Druhá část prezentace byla věnována vyhodnocení bezprostředního vlivu zavedení eura na slovenskou ekonomiku. Z této části vystoupení si pozornost zaslouží především následující teze:

• Euro zvyšuje důvěru. Slovensko má v současnosti nejvyšší ratingové hodnocení mezi zeměmi vyšegrádské čtyřky, a to u všech světových ratingových agentur. Na stupnici Standard & Poor`s  je to A+ pro Slovensko, A pro Českou republiku, A– pro Polsko a BBB– pro Maďarsko. Pro zahraniční investory se existence eura na Slovensku stává vyznaným činitelem při rozhodování o umístění svých investic. 
  
  
• Nevýrazné efekty oslabující měny. Guvernér Šramko se věnoval též časté argumentaci, která za nevýhodu zavedení eura na Slovensku považuje nemožnost reagovat na současnou ekonomickou recesi prostřednictvím slabšího měnového kurzu. Upozornil na krátkodobost takovéhoto řešení, které se často odrazí v nárůstu inflace a ve zvýšení zahraničního dluhu a které nemotivuje ke strukturálním reformám. Rovněž poukázal na skutečnost, že ze slabšího kurzu profitují pouze vybraná odvětví (např. cestovní ruch či maloobchod). Navíc v současných podmínkách výrazného poklesu poptávky na zahraničních trzích má kurzový nástroj pouze omezený efekt. Koneckonců guvernér Šramko považuje ekonomický vývoj na Slovensku za porovnatelný s vývojem v České republice a případné dílčí rozdíly si jen obtížně dovede vysvětlit existencí či neexistencí kurzu národní měny.
  
  
• Aspekty konkurenceschopnosti. Guvernér Šramko potvrdil, že z pohledu hodinových mzdových nákladů v sektoru průmyslu se pozice Slovenska po zavedení eura mírně zhoršila. Tento aspekt cenové a nákladové konkurenceschopnosti však dal do souvislosti s celkovým žebříčkem kvality podnikatelského prostředí (s odvoláním na Doing Business 2010  , Světová banka), kde se Slovensko nalézá na 42. příčce, zatímco Česká republika je v pořadí na 74. místě. Připomenul tak, že konkurenceschopnost je nutno posuzovat z více hledisek. Uzavřel proto, že zavedení eura nemělo žádný zásadní vliv na konkurenceschopnost Slovenské ekonomiky.

Guvernér Šramko zdůraznil, že NBS usiluje o roli objektivního pozorovatele a hodnotitele dopadu zavedení eura na reálnou ekonomiku. Vzhledem ke krátkosti času jsou ale závěry prozatímní. Nicméně je přesvědčen, že v současném prostředí finanční a ekonomické krize se nedá hovořit o nějakých větších nevýhodách vstupu Slovenska do eurozóny. Ocenil úspěšné zvládnutí technické stránky přechodu na euro a také fakt, že Slovensko se řadí k mála zemím, kde popularita společné evropské měny po jejím zavedení výrazně stoupla.