Zavedení Eura v České republice

Generální ředitelství Evropské komise pro komunikaci provedlo rozsáhlý průzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly zpracovány do analýzy „Evropané a hospodářská krize“. Cílem uvedeného průzkumu bylo zjistit, jak Evropané vnímají roli Evropské unie při řešení současné hospodářské a finanční krize. Tato krize vypukla na jaře 2007 na americkém finančním trhu, odkud se záhy přelila i do Evropy. Jejím nejviditelnějším projevem v Evropě se stal kolaps bankovního sektoru na Islandu. Velké ztráty mnohým bankám přináší i vysoký podíl tzv.  toxických aktiv. Podniková sféra čelí výrazně ztíženému přístupu k úvěrům.

Zmiňovaný průzkum Evropské komise proběhl na začátku roku 2009  formou osobního pohovoru s 27 218 evropskými občany. Průzkum ukázal, že ekonomická krize vyvolává obavy u všech obyvatel Evropy. Lidé jednotně požadují více koordinovaných opatření na úrovni EU a současně se značné liší  v názorech na úlohu společné evropské měny. Do těchto postojů se přitom výrazně promítají sociálně-demografické faktory. Obecně kritičtější jsou vůči euru ženy a také osoby s nižším stupněm vzdělání. Euro se naopak těší důvěře mladých lidí a jeho podpora roste s vyšším dosaženým vzděláním.

Evropané jsou pro koordinovaná opatření v boji proti krizi

Obavy z krize jsou sdíleny všemi Evropany. Z odpovědí na otázky, jak se nejúčinněji s dopady ekonomické a finanční krize vypořádat, vyplývá zjištění, že nadpoloviční většina dotázaných (61 %) si  myslí, že Evropané by byli lépe chráněni, pokud by členské státy EU zaujaly v boji proti krizi koordinovaný přístup. Tento názor je v souladu i s probíhající diskusí o vhodné organizaci dohledu nad bankovním trhem. Mezi příčinami vzniku krize na finančních trzích je nejčastěji zmiňováno selhání kontrolních mechanismů a také úzká místa mezinárodního finančního systému, která nedopovídají současné povaze globálních finančních toků.

Podle průzkumu Evropské komise Evropané mezi nejúčinnější opatření, která by EU měla přijmout řadí:

• Těsnější koordinaci ekonomických a finančních politik všech členských států EU považuje 71 % Evropanů za velmi a spíše účinnou.
• Dozor a kontrolu aktivit nejdůležitějších světových finančních skupin orgány Evropské unie považuje za účinné opatření 67 % respondentů.
• Kontrolu prostředků veřejných rozpočtů vynakládaných na záchranu finančních institucí z úrovně Evropské unie pokládá za účinné opatření 67 % respondentů.
• Důležitější postavení Evropské unie na mezinárodním poli při regulaci finančních služeb vnímá jako účinné opatření 66 % Evropanů (17 % to považuje za „velmi účinné“ a 49 % za „spíše účinné“).

Euro jako ochránce? 

Občané EU, kteří byli v průzkumu osloveni, odpovídali i na otázky cílené na postoje vůči euru. Byly jim kladeny otázky, zda si myslí, že euro mírní dopady současné krize, nebo zda si myslí, že jejich země by byla lépe chráněna před současnou krizí, kdyby existovala jejich původní národní měna. Výsledky ukazují, že vnímání eura v odpovědích na tyto otázky se v jednotlivých zemích výrazně liší. Přínosnou roli eura vidí obyvatelé v 17 členských zemích EU, z čehož 13 zemí je součásti eurozóny a tři země euro teprve přijmou (Estonsko, Maďarsko, Polsko). Také se ukázalo, že respondenti ze zemí, které vstoupily do Evropské unie jako poslední, odpovídají na mnoho otázek „nevím“ (v Bulharsku 51 % a v Rumunsku 41 %). Nejvyšší podíl respondentů, kteří přisuzují euru pozitivní úlohu, se nachází na Slovensku (66%), ve Finsku (61 %) a v Belgii (54%). Názor, že euro proti dopadům krize nepomáhá, se nejčastěji vyskytuje v České republice (56 %), v Německu (54%) a ve Velké Británii (54%).