Zavedení Eura v České republice

Národní plán zavedení eura v České republice byl schválen vládou 11.dubna 2007. Jedná se o dokument, který vymezuje základní zásady, harmonogram a institucionální zajištění celého procesu zavedení eura. Mezi tradičními oblastmi, o kterých Národní plán pojednává, lze jmenovat zavedení eura do hotovostního a bezhotovostního oběhu, pravidla pro duální označování cen, aspekty zavedení eura v podnikatelském sektoru, vedení informační kampaně, aj. Národní plán požaduje, aby při zavádění eura byly respektovány některé důležité principy, jakým jsou např. nepoškození občana státem, předcházení neodůvodněnému zvyšování cen či minimalizace nákladů pro soukromý i veřejný sektor.

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně byla schválena vládou 29. srpna 2008. Tento materiál vyhodnocuje původní Eurostrategii z roku 2003 a posuzuje schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny. Je konstatováno, že některé z předpokladů pro realizaci výhod z přijetí eura jsou již vytvořeny, ale že jiné naopak nedosahují uspokojivých výsledků. Dokument formuluje výzvy pro hospodářskou politiku v oblastech souvisejících s přistoupením k eurozóně. Za klíčovou oblast je považována fiskální politika, jejíž výdajová strana by měla být připravena na změny vyplývající především z demografického vývoje. Ve strategii není stanoven termín zavedení eura, který se odvine od vyřešení problemových míst, což je zejména stav veřejných financí a nízká pružnost trhu práce. Vláda se zavázala, že vyvine maximální reformní úsilí, aby tyto překážky byly odstraněny do konce volebního období.

Uvedený materiál slouží jako podklad pro rozhodování vlády ČR o připravenosti České republiky přijmout jednotnou měnu euro. Jeho společným předkladatelem je Ministerstvo financí a Česká národní banka. První část materiálu posuzuje stupeň plnění maastrichtských konvergenčních kritérií i očekávaný výhled jejich plnění do budoucna (cenová stabilita, stav veřejných financí, stabilita měnového kurzu, úroveň dlouhodobých úrokových sazeb). Druhá část materiálu posuzuje připravenost české ekonomiky nad rámec povinně plněných konvergenčních kritérií a obsahuje hodnocení cyklické a strukturální sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Na základě provedených analýz je vládě doporučováno, zda vstoupit do kurzového mechanismu ERM II, od čehož se pak odvíjí termín zavedení eura.

Materiál zpracovaný Českou národní bankou definuje pozici České republiky vůči účasti české koruny v mechanismu ERM II jako jednoho z maastrichtských konvergenčních kritérií. Dokument seznamuje se základními rysy mechanismu ERM II, diskutuje přínosy a rizika účasti české koruny v tomto mechanismu a dále popisuje institucionální aspekty přistoupení k jednotné měně euro.  Vyústěním tohoto materiálu je přesvědčení, že na účast v mechanismu ERM II je nutno pohlížet pouze jako na bránu umožňující přistoupení k eurozóně a nikoli jako na kurzové uspořádání přispívající k makroekonomické stabilitě. V důsledku toho ČNB nedoporučuje setrvávat v mechanismu ERM II déle než povinné minimálně dvouleté období.

Dokument připravený Národní koordinační skupinou pro zavedení eura v České republice (NKS) obsahuje popis tří možných variant přijetí eura: 1. scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář), 2. jednorázový scénář přechodu na euro, tzv. velký třesk (Big Bang) a 3. období postupného zrušení (Phasing-Out). Jednotlivé scénáře jsou posuzovány z pohledu České republiky. Všech šest pracovních skupin NKS doporučilo variantu jednorázového přechodu na euro, která spočívá v jednorázovém zavedení eura jak v bezhotovostním tak hotovostním platebním styku. Vláda doporučenou variantu schválila.

Materiál Institucionální zajištění přijetí eura v ČR vymezuje základní rámec organizačně procesních aspektů zavedení eura. V čele organizační struktury stojí vládou jmenovaný národní koordinátor pro zavedení eura v České republice, který vede Národní koordinační skupinu pro zavedení eura (NKS). Ta byla ustavena na počátku roku 2006 a jejími členy jsou zástupci relevantních resortů, profesních sdružení a spotřebitelských organizací. Mezi hlavní úkoly NKS náleží příprava Národního plánu zavedení eura v ČR, příprava komunikační strategie a koordinace celého procesu zavádění eura v Česku.

Členské státy Evropské unie, které nejsou členy eurozóny, mají podle nařízení Rady 1466/97 povinnost předkládat konvergenční programy. Účelem konvergenčních programů je zdokumentovat dodržování pravidel Paktu v rámci mnohostranného dohledu ve fiskální oblasti. Konvergenční programy mají přesně stanovenou strukturu a objasňují fiskální strategii země zpravidla v tříletém výhledu. Jejich smyslem je doložit, že sledovaná fiskální strategie umožňuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií jako nezbytného předpokladu pro přijetí společné měny.