Eurostrategie (Zavedení eura v České republice)

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Schváleno usnesením vlády ČR dne 29. srpna 2007 č. 1002

Část I – Vyhodnocení Strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2003 a dosavadní plnění konvergenčních kritérií

První část vyhodnocuje původní strategii přistoupení ČR k eurozóně z roku 2003, která byla přijata na základě závazku ČR přijmout euro, vyplývajícího z Přístupové smlouvy ČR k EU. Původní dokument byl postaven na uvědomění si důležitosti příprav celého procesu přechodu ekonomiky na novou měnu, a tudíž s předstihem definoval potřebné kroky hospodářské politiky. Původní strategie považovala za vhodný termín, k němuž by česká ekonomika mohla být připravena k přijetí eura, období 2009-2010.

Pro zavedení eura je klíčové splnění pěti Maastrichtských kritérií, jejichž plnění je rovněž zmíněno v první části. Jedná se o tato kritéria:

Kritérium cenové stability
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb
Kritérium veřejného deficitu
Kritérium veřejného dluhu
Kurzové konvergenční kritérium

Vedle měnových kritérií, s jejichž plněním ČR nemá dlouhodobě žádné problémy jsou kritéria fiskální, z nichž konkrétně deficit státního rozpočtu je klíčovým problémem České republiky na cestě plnění konvergenčních kritérií. Právě existence nadměrného deficitu vedla k opuštění původního termínu. Nekonsolidované veřejné finance jsou v současné verzi materiálu uváděny jako hlavní překážka přijetí eura, což je spolu s nízkou pružností trhu práce označováno jako riziko pro fungování české ekonomiky v eurozóně.

Část II – Vývoj v EU od přijetí Strategie a schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny

Druhá část popisuje vývoj a zkušenosti používání eura jako měny 13 členských států EU, jakož i relevantní dopady na Českou republiku a její ekonomiku. Za hlavní události lze považovat upevnění eura jako kredibilní světové měny, úspěšné zavedení eura ve Slovinsku na počátku tohoto roku a oživení hospodářského růstu v zemích eurozóny v současné době. Materiál uvádí, že hospodářský úspěch zemí eurozóny je i nadále závislý na fungování vlastních domácích hospodářských politik. Z toho pro ČR vyplývá potřeba provést strukturální reformy, které posílí pružnost a efektivitu trhů.

Zavedení eura v ČR podporuje vysoká a rostoucí otevřenost ekonomiky, obchodní provázanost se zeměmi eurozóny, stabilita bankovního sektoru a postupující proces reálné konvergence. Stále však existují faktory, které snižují možné přínosy zavedení eura - rozdíl cenové a mzdové hladiny od průměru EU, rozdílnost hospodářského cyklu, vyšší podíl průmyslu na HDP, slabé stránky trhu práce - dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost, nízká pružnost reálných mezd, nedostatečné sladění daňového a dávkového systému a nekonsolidované veřejné finance.

Část III - Výzvy pro hospodářskou politiku a perspektivy přijetí eura v ČR

Poslední část aktualizované strategie obsahuje výzvy pro českou hospodářskou politiku, které by měly vést k optimální připravenosti české ekonomiky přijmout euro, tzn. realizovat plně výhody plynoucí z tohoto kroku. Dokument považuje za klíčovou fiskální politiku, která bude po zavedení eura nejvýznamnějším nástrojem makroekonomické stabilizace. Proto je zapotřebí fiskální konsolidace, která by reflektovala jak proceduru nadměrného schodku, tak demografické změny. To naznačuje nutnost jít nad rámec současné vládní reformy – konkrétně se jedná o reformy důchodového systému a zdravotnictví.

Měnová politika významně přispívá k plnění ji týkajících se Maastrichtských kritérií s tím, že od roku 2010 začne platit nový inflační cíl ve výši 2 %. Za klíčové měnová politika považuje vyvarovat se velkým změnám nepřímých daní v období účasti v ERM II, protože by mohlo být ohroženo splnění kritéria cenové stability.

Kurzové konvergenční kritérium spočívá v zapojení se do systému kurzů ERM II po dobu minimálně 2 let. I nadále budou prováděná roční vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií, na jejichž základě bude rozhodnuto o zapojení ČR do ERM II. Tento krok bude učiněn s přibližně tříletým předstihem před vstupem do eurozóny.

Na závěr lze konstatovat evidentní potřebu co nejrychleji přijmout opatření k plnění Maastrichtských kritérií, což významně posílí důvěryhodnost ČR. V současné podobě materiálu se uvádí, že jakmile budou přijata opatření vedoucí k plnění konvergenčních kritérií, bude moci být stanoven i termín přijetí eura v ČR.