- Euro
- Euro a Česká republika
- Národní koordinační skupina
- Dokumenty
- Konference a semináře
- Výkladový slovníček
- Nejčastější otázky
- Užitečné odkazy
Podmínky přijetí eura
Členství v eurozóně od České republiky vyžaduje, stejně jako od kteréhokoli jiného státu Evropské unie nepoužívajícího euro, splnění konvergenčních kritéria známých též jako maastrichtská kritéria.
Tato konvergenční kritéria lze rozdělit na rozpočtová a měnová. Rozpočtová kritéria stanoví maximální výši schodku veřejných rozpočtů a veřejného dluhu v poměru k HDP. Měnová kritéria se týkají míry inflace, výše dlouhodobých úrokových sazeb a stability měnového kurzu. Nezbytnou podmínkou splnění těchto kritérií je jejich udržitelnost, nikoli tedy jejich pouhé jednorázové naplnění v okamžiku zamýšleného vstupu do eurozóny.
Maastrichtská kritéria byla přijata ve snaze zabezpečit funkčnost společné měnové politiky a schopnost členů eurozóny fungovat bez vlastní měnové a kurzové politiky.
Aby mohla jednotná měnová politika působit optimálně v rámci celé eurozóny, musí být dosažena určitá míra sladěnosti ekonomické úrovně a hospodářského cyklu jednotlivých členských zemí.
Tabulka: Stav plnění maastrichtských kritérií českou ekonomikou
| Kritérium | Referenční hodnota | Skutečnost | |
|---|---|---|---|
| Veřejné finance |
Vládní deficit nesmí přesáhnout |
3 % |
-6,6* % |
|
|
Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP. |
60 % |
-35,6* % |
| Inflační kritérium |
Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. |
1,8 % |
0,9 % |
| Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb |
Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. |
6,3 % |
4,9 % |
| Stabilita směnného kurzu |
Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí. |
Česká koruna prozatím není zapojena do ERM II. |
|
Vedle těchto kritérií uvádí Smlouva rovněž požadavek na slučitelnost právních předpisů jednotlivých zemí s legislativou Evropské unie. Jedná se konkrétně o statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky (ECB).










